ING. Paráda 2007 - KŮZOVÁCI

Tak jsem byl demokraticky vybrán, abych stvořil článek o letošní ingparádě 2007 na Kůzové. Dalo se to čekat, neboť této akce se většinou za kůzováky účastním jen já, popřípadě Markéta a v letošním roce i Verča.

Bohužel se k napsání těchto řádek uchyluji až po velmi dlouhé době po skončení popisované události. Za uplynulou dobu již mnoho zážitků z paměti vypadlo a ostatní byly překryty jinými. No pokusím se to vylíčit co možná nejpravdivěji, pokud se mi to nepodaří, prosím přímé účastníky, aby mi tyto nepřesnosti nedávali příliš moc sežrat.
Na Kůzovou jsme se s rodinou vypravili 9.2.2007, což reprezentuje páteční odpoledne druhého únorového víkendu – tuto tradici a termín držíme z dob našich úspěšně složených státnic, což je už pár let nazpět. Jako předvoj jsme měli vcelku jasný úkol – vyhnat z chalupy smrad a zimu a pokusit se tam vytvořit trochu teplo. Zároveň zajistit Verču, aby to ve zdraví přežila. Na chalupě bylo vše v relativním pořádku, sněhové závěje byly již ty tam. Kolem páté hodiny začali přijíždět první z účastníků letošního ročníku. Po ubytování v reprezentativních prostorách honosného prvního patra jsme se sešli v družném hovoru a uspokojivém počtu v kuchyni a koukli jsme se do tlumoků, co nám maminky připravily k snědku. Relativně velká část výletníků si oblíbila hotdogovač a párek v rohlíku se podával jak za časů, kdy byl hotdogovač na Kůzové novinkou. K párečku samozřejmě pivko – bohužel každý z vlastních zásob, neboť účast zas nebyla tak veliká, aby bylo jisté že zdoláme celý sud. Nesmím také zapomenout na přivítací přípitky meruňkovicí 52%, kterou jsem měl tu čest dovézt. Posléze se pilo vše co bylo po ruce. Já jsem velice záhy přešel na osvědčený RUM a k této značce jsem přetáhl i velkou část osazenstva. Hrál se fotbálek, kulečník, tančilo se atd.
Obecně si myslím, že se akce vydařila. Ti co se mnou holdovali RUMU byli sice ráno dosti podobní všeobecně známým postavám zombie (včetně mě), ale nakonec jsme se zmohli i na relativně dlouhou procházku směrem na Smrk. V podvečerních hodinách jsme se rozloučili a vyrazili zpět ku Praze. Mě naštěstí vezla Markéta.
Co říct závěrem, snad aby se nám další ročník vydařil, přijelo víc bývalých spolužáků a aby se nám podařilo na chalupě vydržet déle, tedy až do neděle!