Půle srpna v hotelu Kůzová

Návštěva Kůzové v půli srpna, proběhla ve skromném, ale veselém duchu. Chaloupka byla zkontrolována a i v okolí zaznamenáno pár změn a pozoruhodností.

Na nápad jet na Kůzovou o víkendu 15-17.8. se na webu neobjevilo mnoho reakcí, tak jsme to trochu poladili individuálními kontakty. Většina lidí ale měla jiný program a tak to vypadalo že pojedu jen s Uchovic rodinkou (pokud nebude hnusně) a Džejnik se taky hlásila, že se ráda přidá. No samozřejmě, že v pátek ráno pršelo a předpověď na sobotu byla ještě horší. Během dne se tedy odhlásila Markéta s dětmi a Ucho se tvářil tak nějak nerozhodně, takže jsem byl zvědavý, jestli až přijedu, tak do auta nastoupí, pojede svým na PV, nebo vůbec. Když jsem k němu dorazil před sedmou, po dosti hektickém pracovním odpoledni, tak mi jen zbaběle předal klíče a se slzou v oku popřál šťastnou cestu. Zavolal jsem tedy Janče, jestli pojedeme jen ve dvou a uděláme si postromantický víkend. Protože jsme oba na Kůzové už dlouho nebyli, tak jsme si řekli "vem to Čerťa - JEDEM!" Cestou na Kladno jsem se stavil v Chýni pro pivo a dal si tam moc dobrý hovězí vývar. Později jsem naložil Janču a za chvilku už jsme byli před zelenou bránou co již začíná rezatět. Venku byla tma, trochu pršelo a vůbec bylo nevlídno, takže jsem opatrně projel trochu vyšší trávou a už jsme se kvartýrovali do chalupy. Uvnitř nás přivítal tradiční smrad a oproti venku příjemné teploučko. 17 stupňů v loveckém koutku. Vybalili jsme si saky paky a strávili příjemný večer posezením u pivka, grogu a povídání o stavu našich životů. Mohu vřele doporučit polotmavý kouřový ležák, který měli v Chýni jako aktuální speciál. Pivo bylo tmavší než klasické polotmavé, vyrábí se z kouřového sladu a má lehce uzenou chuť, možná spíše takovou kafovou jako třeba Guiness. No litoval jsem, že jsem experimentálně koupil jen jednu petku tohoto druhu. Jinak mám také smutnou zprávu, trochu zdražili z 45,- na 50,- za lahev. Sobotní ráno / dopoledne vypadalo nadějně, přestalo pršet a vydali jsme se na nákup, protože jsem si v pátek nestihl nic nakoupit. Svěřil jsem Janče volant až na Zdeslav k Pytlákovi a cestou zpět též. V Čisté ani cestou jsem nezaznamenal žádnou velkolepou věc. Chtěl jsem u Tiňtěry koupit "hovnožrouta" alias aktivátor septiků, abychom trochu odladili wc, ale vyrazili jsme pozdě a už měli zavřeno. Škoda, asi nezjistím jak by se paní tvářila na můj připravený proslov: "dobrý den, já bych chtěl jednoho hovnožrouta". Po návratu jsem si říkal, že by se hodilo dát se do sekání trávy, ale začalo opět poprchávat. Ještě jsem stačil pokecat před rezavějící bránou (Kryštofe!) se sousedem Pavlem, který šel vyvenčit kolečkového psa. Ne nezcvoknul jsem se, jestli si pamatujete, tak jejich pes již je starý a nemocný, takže už se na zadní nohy prakticky nepostaví. Tak mu udělali postroj, do kterého se zavěsí a cupitá jen předníma nožkama. Viděl jsem ráno jak to Pavel na psa upíná a pes z toho měl evidentně radost a vypadal spokojeně. Pavel zmínil, že jsme tam letos moc nebyli, tak jsem mu musel dát za pravdu. Pak už ale začalo pršet a tak jsem se k tomu sekání trávy nedostal. V šenku bylo chladno a tak jsem dokonce zatopil, na víťův způsob ale jen se třemi uhláky a po rozhoření jsem hned zavřel přívod vzduchu. Chalupou se hnedle začalo linout příjemné teploučko, dal jsem si párek, pivo a regulérně usnul na dvojce. Co přesně dělala Janča nevím, asi si četla. Odpoledne kolem čtvrté jsme vyrazili na procházku. Venku pořád pršelo, nízké mraky a slunce nikde. Oblékl jsem tedy svůj gumový komplet ze značkového obchodu "pracovní oděvy" za 180Kč, Janča si půjčila pončo a vydali jsme se na Kazilka okruh. Vzali jsme to kolem Vojtova mlýna. V tom hnusném počasí jsem rozjímal, že touto dobou byl mnohokrát prostřední, či dokonce první víkend workcampu. Aktuální počasí jen umocňovalo kontrast se vzpomínkami na cesty na Lambádu a zpět, za prohřátých srpnových večerů, a moje srdce plesalo. Až v půli cesty mi došlo, že po obou stranách chybí křoviska, ano tradiční tajuplná cesta byla prořezána a prosvětlena. U mljena nic zajímavého, hospoda stále zrušena, v táboře děti a zrekonstruované toalety. Prošli jsme to bez zastavení a pokračovali ke Kazilce. Cestou Janča našla houbu, smrk co byl u rybníka v cestě už někdo proříznul a na Kazilce celkově bylo málo vody? Zbytek okruhu nic zvláštního, nízké mraky a déšť. Po návratu jsme se pustili do klasických Kůzováckých špaget. Pěkně točeňáček, cibule, protlak, kečup, majoránka, jen česnek byl hnusnej tak jsme ho vyhodili. Po večeři jsme si dali pivo, nahodili jukebox, šipky a fotbálek. To jsme docela úspěšně kombinovali do jedné ráno, došlo i na barevnou hudbu a maják. Styl hudby udávala Janča, takže to byla docela příjemná změna, myslím že Ramstein tam moc často nehrajeme:o) Já jsem pro změnu pustil ze srandy Landu:o) No a Romana Tyčku a Dlouhou noc jsme si dali nikoliv z povinnosti, ale z nadšení a pro radost. Prostě príma kůzovácký večer. Během noci přestalo pršet a úplně se projasnilo, takže jsme i viděli částečné zatmění měsíce! Neděle pak byla dnem snad z jiné části roku nebo co? Jasno, teplo, nádherně. Vstávali jsme pozdě, tak jsem se po snídani dal hned do sekání trávy. Chyrtej nám posledně naostřil nože a fakt je, že to docela pomohlo. Tráva ale byla už vyšší, tak to šlo dost pomalu. Snažil jsem se to i hrabat, ale jak to bylo mokré, dlouhé a místy to sekačka stejně zmuchlala tak to nebylo nic moc. I tak jsem odvezl pár koleček za plot. K obědu jsme měli tuňáka s rýží. Odpoledne mě Chytrej vylákal k nim, jestli nechceme gril, že by ho jinak dal do sběru. Mladý se prej zbláznili a koupili betonovej krbogril, tak tenhle už nepotřebuje. No vzal jsem ho, on totiž není špatný a je trochu bezpečnější než bubínek, protože má vlastní nohu = nemusí se dávat na stůl. Jen mu chybí rošt na uhlí, ale to buď vezme ze starých kamen, nebo to Ucho zadá v práci. Janča odpoledne vyrazila opět na procházku, ale tentokrát to nebylo tak dobré, všude houbaři a jezdci na čtyřkolkách. Není zkrátka nad to, když prší. Když se vrátila, už jsem měl zhruba hotovo, tak jsme umyli nádobí, uklidili, chaloupku zabezpečili a v půl šesté jsme vyrazili domů. Co dodat, byla to moc příjemná akce a navíc jsme si potvrdili, že nám přátelství funguje i když už spolu nechodíme, prostě super víkend. Tak zdar příště na Kůzové! Peca