Expedice Kalbion 2008/II (den 2. Brighton se představuje) - KŮZOVÁCI

Toto jsou stránky spolku lidí s názvem Kůzováci
     
Hlavní Kůzovácké info
Kůzovský ÚVOD

Kůzovský ŘÁD

Kůzovská CESTA

Kůzovská ČKO

Kůzovská FOTOGALERIE

Kůzovská DISKUSE


Počásko
E-počasí.cz

Kůzovácké info
· Domů
· Aktuality
· Archív článků
· Doporučit nás
· Odkazy
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

Kůzovácké oko
V tuto chvíli je 36 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Registrace zasláním emailu na adresu kuzovaci@kuzovaci.cz

Uživatelé uvnitř



Skype okénko
kuca.kuzovak My status peca.kuzovak My status

Expedice Kalbion 2008/II (den 2. Brighton se představuje)
Publikováno: Thursday, 18.12. 2008 - 19:41:11 Od:
Výlet Páteční ráno začalo relativně příjemným probuzením, venku bylo zataženo, ale zrovna nepršelo. Náš příbytek se nacházel na Shirley Street a byl to trochu typický anglický domek, ovšem ozvláštněný průjezdem do dvora, takže to vlastně byl netypický byt celý v patře.

Angličani se s bydlením moc nemažou, takže klasické uspořádání je, že dole je obývák a kuchyně a nahoře tak 2-3 malé ložnice a koupelna. S těsněním do oken se nezdržují, všude jsou díry a fouká svěží mořský vzduch. Britové věrni tradicím stále dodržují dva oddělené kohoutky  na teplou a studenou vodu zvlášť, takže když si chcete omýt obličej vlažnou vodou, tak si pustíte teplou i studenou a rychlými pohyby rukou kmitáte mezi oběma proudy vody. Výsledek je, že máte opařenou ruku a zmrzlý obličej. Mimo jiné nemají obvykle vůbec připojenou sprchu. Vzpomínám si na jednu přednášku z úvodu do kulturní antropologie, kde přednášející vysvětloval toto uspořádání tím, že je to dáno poněkud puritánskou povahou a že se prostě koupou tak, že se na půl hodiny naloží do teplé vody  hlavně se sebe nedotýkat. No prostě Anglie na nás působila, ale stále ještě jsme to nedokázali pojmenovat. Nutno poznamenat, že teprve v kombinaci s bludným Holanďanem to začne být legrace, protože Alex měl celý byt jemně řečeno takový upatlaný. Chlapec se s uklízením zkrátka moc nezdržuje. Poky vybalil obsah svého kufru a začal vytahovat věci jako tlačenka, párečky, chlebíček, a spoustu dalších dobrot. Posnídali jsme tedy s Alexem, mimo jiné i bábovku od paní Navrátilové pro Kryštofa a pak jsme vyrazili ke Kryštofovi pro Kůcu a Dášu. Sešli jsme se na půli cesty a vyprávěli si zážitky. U Kryštofa prý byla legrace s na*****ovačkami, že se Kůra při pokusu lehnout si na ně do nich zapadl a zavřely se za ním jako krokodýl, odmítajíce ho pustit ven. Vůbec prý to má Kryštof doma ostré, jejich domácí kápo Miládka je naprostý generál a byl ráno i nějaký ten koupelnový incident s Dásou. Vůbec prý byla legrace jak všichni spolubydlící začínali instrukce větou: Kryštof ti pravděpodobně neřekl, ale && Mezitím jsme počkali na autobus, věděli jsme přibližně linku, a že máme jet na Churchill Square a odtamtud vyrazit na prohlídku města. Přijel krásný doubledecker, všichni jsme si koupili Citi Saver, což byla taková celodenní jízdenka. Problém byl, že jsme nevěděli jak dlouho pojedeme, kolik je to stanic apod. V autobusech to nehlásej, takže jsme vždy napjatě koukali na název zastávky, který tam ne vždy byl napsaný. Po chvíli nás přepadl pocit že jedeme už nějak dlouho a tak jsme vystoupili, zorientovali se, znovu nastoupili, popojeli dvě stanice a byli jsme na Churchillu. Nyní nastal důležitý úkol, odvést tele na porážku, totiž Pokyho do jazykové školy, kde mu Kryštof domluvil ukázkovou hodinu. Měli jsme název ulice a informaci o tom, že do školy se musí projít skrz kadeřnictví! A opravdu na přibližné adrese bylo kadeřnictví a informace o tom, že je tam jazyková škola. Pokymu se dovnitř tedy vůbec nechtělo a bylo to na něm vidět, ale také bylo vidět, že ví, že když tam nepůjde bude za sraba. Opravdu legrační pohled. Tak jsme mu dali poslední pomazání, mapku a přibližné instrukce a čas srazu na nádraží v 16hodin. Poky nakonec vstoupil, my jsme počkali jestli za chvíli nevyjde s brekem a když se neukázal tak jsme šli. Plán byl jasný, vyrazíme do The Lanes  nejstarší části města, prohlédneme krámky, pak si dáme moře a molo a pak se uvidí. Lejnsy zase tak extrovní nebyly, prošli jsme je celkem rychle a už jsme byli u moře. Pláže v Brightonu jsou oblázkové a nikdo se v moři nekoupe. Brighton byl v minulosti jakousi kombinací rybářského a lázeňského města, kam se dvorní smétánka jezdila luftovat mořským vzduchem. Udělali jsme několik fotek u umělecky ztvárněného vazáku na lodě, který jsem přezdil na tzv. velký anální otvor a pak jsme šli rovnou na Brighton Pier  více než sto let staré litinové molo, které mělo původně lázeňský účel. Dnes je to spíše taková atrakce pro turisty a zábavní centrum včetně videoherny, forbesů, kolotočů a horské dráhy. V pátek dopoledne tam ale bylo trochu mrtvo, prohlédli jsme si co šlo a zamířili se někam najíst. Na plážové promenádě byl BurgerKing tak jsme si řekli to u nás nemáme a zamířili tam. Jídlo ušlo, jen v restauraci jaksi pobíhali uvnitř dotěrní holubi. Anglie už to na nás přímo křičela, ale furt jsme to nevěděli. Po obědě jsme prohlédli ještě kus pláže a rybářské muzeum, a zamířili pomalu k nádraží. Cestou ještě pár fotek u Roayal Pavilon  asi nejexcentričtější stavbě na Britských ostrovech. A pak hurá na nádraží, v 16hod Kryštof nikde, Poky nikde, po chvilce přeci jen dorazil Kryštof a čekali jsme na Pokyho. Kolumbus se v Brightonu pohybuje nejčastěji na kole, měl epesní helmičku a blikačku na batoh. Protože Poky dlouho nešel vyrazil mu Kryštof na kole naproti. A jen co odjel, tak Poky přišel. Takže jsme mu hned volali, aby se vrátil, prostě klasická komedie. Následoval přesun do první Kryštofovy oblíbené hospody, kde nás stačil zklamat místní způsob čepování piva Guiness  výsledek vůbec nebyl tak krémový a lahodný jako v Irsku. Jinak jsme ale příjemně pokecali a Kryštof už nás přesouval do druhé hospody, také dobré a následně do jeho nejoblíbenější a pak ještě do jednoho podniku s hudbou. Byla to tedy taková tour de beer, Kuciš se odvážně pouštěl tam kam se dosud nikdo nevydal a pokaždé si dával nějaký nový místní samoser. My jsme s Pokym tolik nexperimetovali a dali jsme si mimo jiné pivo Asahi  japonské rýžové pivo vyráběné v ČR, fakt dobrý. Poky také sděloval své dojmy z jazykové školy a to jako pokecal s její tureckou majitelkou. A kryštof nám vyprávěl o svém životě v Anglii. Hospody jsou trochu jiné oproti českým, jednak v nich mají víc druhů piva, mají méně laciný design a hlavně se v nich nekouří, což byla naprostá paráda. Nakonec jsme se přesunuli autobusem domů (Kryštof na kole) a jak jsme tak šli klidnou Shirley Street, vyměňovali si s Pokym celkové dojmy, konstatovali jak je vše v Anglii takové zašlé až oslizlé, tak nám to konečně došlo. Tahle země trpí postimperiální depresí! Pokračování příště.

 
Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

Související odkazy
· Více o tématu Výlet
· Další články od autora Peca


Nejčtenější článek na téma Výlet:
Irsko


Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek


Související témata

Výlet

"Expedice Kalbion 2008/II (den 2. Brighton se představuje)" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím zaregistrujte se.
Web pohání Copyright © Redakční systém UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund