KŮZOVÁCI - Silvestr 2005

Letošní Silvestr vyšel poněkud nevhodně na sobotu, takže se průběh celého pobytu přizpůsoboval této skutečnosti. Jinak byl však jako vždy veselý a plný nových zážitků.
Osobně pro mne celá operace začala ve středu 28.12.05, kdy jsem dopoledne vyrazil na nákup do Globusu, kde sice nebylo moc lidí, ale i tak to byl horor. Navíc obloha se během dne nepříjemně

zatáhla a začalo sněžit. Nevzdal jsem to ale a cca v 17h jsem plně naložen vyrazil jako předvoj.
Cesta byla opravdu jedna z nejdrsnějších, všechno zasněženo, vyjet z Řeporyj k Makru málem nešlo, od O.T.E.C. do Hostivic k viaduktu jsem jel cca 35min!!! Málem jsem to otočil, ale pak to naštěstí jelo. Dálnice byla taky zasněžená a do Velké Dobré plná aut, dál bylo ale volno, takže jsem zapnul přední mlhovky abych viděl silnici a kopnul tam riskantních 80 s vědomím, že každá minuta o kterou se zdržím může na konci znamenat problém. Paradoxně však čím blíže jsem byl k Čisté, tím byly silnice sjízdnější. Dokonce i z Čisté na Kůzovou to nebyl problém.
Po příjezdu cca v 19:30 jsem ohledal stavení, zapnul proud a ihned šel zatopit ve svatkárně. Venku bylo –10, v pokojích –4 a v šenku 0. Další postup jsem zvolil s ohledem na přežití a efektivitu roztápění kamen. Nejprve jsem odhrabal vjezd, pak dostal auto na zahradu – naštěstí až před vchod. Poté jsem se šel ohřát dovnitř zatápěním v kuchyni, dále jsem auto pěkně vynosil. Pak si zatopil v pokoji abych měl teplo na spaní, zaparkoval auto, prohrabal venku základní pěšinky a roztřídil veškerý obsah auta. To vše mi trvalo cca 3hodiny, takže jsem ve 23:30 ještě naložil kamna v šenku a zatopil v nich „Víťovým způsobem“ Spát jsem šel úplně utahanej cca v půl jedný, musím říct, že být tam sám v zimě je další krok v chápání Kůzové. Ani jsem nevnímal různé strašidelné zvuky co chaloupka vydává když je tam člověk úplně sám:o)
Čtvrtek byl pak taky náročný den, opět topení – v šenku to stále hořelo tak jsem to nechal do odpoledne vyhasnout a zatopil tam zas až večer. Do toho nějaké to vaření, odhrabování a čekání na kluky. Večer přijeli Kučiš a Poky, takže moje samota skončila a hned bylo veseleji. Dal jsem s nimi jeden filmík a u toho uvařil bramboračku a pak šel spát. Co se dělo potom znám jen z doslechu, ale přibližně vzato pánové si dali další film u kterého usnuli, pustili si ho znova a usnuli definitivně.
V pátek jsem ráno vyrazil do Prahy podepsat nějaké papíry a hlavně nabrat Janču, Kryštofa a Hanku. To se nakonec podařilo, jen škoda, že v průběhu dne to vzdala Lucy. Cestou zpět jsme se ještě stavili v Rudě u pyrotechnika podívat se co má za prskavky. Pánové na chatě se v mezičase neflákali a trochu se prdli, takže když jsme dorazili došlo k plynulému zapojení nových účastníků, snad jen s výjimkou našich nových hrdliček, které víceméně celý večer spíše zapojovaly něco v pokoji.
V průběhu večera dorazil i Víťa a ujmul se přípravy silvestrovského guláše, který se mu povedl na jedničku se sadou hvězdiček! Nevím kdy kdo šel spát, ale Janča s Kůcišem nešli spát vůbec a náramně si celou noc užili klábosením a různými srandičkami, včetně fotografování se v ledničce. (Poky taky vlastně spát nešel, ale prostě usnul jak si odpadnul)
Nakonec počkali až do soboty, než přijeli Ucho s Markétou – ty si také dali cestu na sněhu, což ve favoritu byl tak trochu zázrak. Pak si Kůciš ustlal v šenku a Janča šla na chvilku taky spát. Noví účastníci přinesli nový vítr a Ucho do nás začal tlačit pivo, které předtím nešlo točit kvůli poruše pumpy (ještěže Ucho spraví úplně všechno). Odpoledne jsme si dali již tradiční silvestrovský curling tentokráte jen na kačáku ve vesnici. Hráli jsme kluci proti holkám a holky byly opravdu moc dobré a vyhrály. V podvečer jsme připravili chlebíčky a guláš, oblékli se do mafiánského a udělali pár společných-společenských fotek.
Tématem letošního Silvestra byla gangsterská 30.léta v USA, pojali jsme to nakonec hodně o kostýmech – nejlepší měl asi Víťa, který měl původní dobový vohoz a dokonce i psí dečky na boty! Byly i nějaké ty soutěže, bohužel mi Víťův chuťově skvělý guláš nesednul na žaludek a bylo mi docela špatně, takže jsem se uklidil do polohy ležmo a vstal až před půlnocí. Vím ale, že se holil balónek břitvou, další info o průběhu soutěží nechť někdo vepíše do komentářů.
Půlnoc vypadala jako obvykle – venku (naštěstí již nebylo –10, ale kolem nuly), rádio(kde nic nehlásili), šampus, ohňostroj. Letos se ho dařilo rozfázovat tak, že jsme se ještě stačili mezi salvami dívat na sousedův.
Po půlnoci se ještě chvíli diskutovalo a popíjelo, ale vzhledem k předchozí noci a vzhledem k tomu, že Markéta šla jako správná těhule spát v rozumnou dobu, jsme ani nenasadili Helenu a celý večer postupně a poklidně uvadal. Až mi bylo trochu líto Víti, který měl tu energii kalit do svítání, ale neměl s kým – snad kromě sebe.
Neděle pak proběhla již úplně standardně – úklid, balení a odjezd. Ucho jel dřív, ale s Kůcišem jsme vyráželi společně a ještě se pak setkali na tradiční čúrání u Řevničova. Pak už jsem jen odvezl Janču, Hanku a Kryštofa domů a byl konec.
Celkově to byla příjemná akce a bylo dobré se po dlouhé době sejít v hojném počtu. Zima na Kůzové je sice náročná, ale má své neopakovatelné kouzlo, takže se těším na další zimní akci.