KŮZOVÁCI - Kůzovská přepadovka

Přestože se bylo na Kůzové na velikonoce, tak se nám nějak zastesklo po naší skvělé chaloupce a rozhodli jsme se ji proto opět navštívit o tomto víkendu. 12/13.4.
Byla to vesměs hurá akce ve stylu PVVO. Převážně diky tomu, že se vše naplánovalo narychlo, byl místo obvyklého pátečního odjezdu odjezd až v sobotu ráno. První posádka vyrazila v pul jedenácté z Řeporyj ve složení

Jiřík, Peca a Poky. Ještě zastávka v Chýňi a už jsme frčeli po dálnici. Když tu si Peca uvědomil, že nemáme klíče. To že jsme je zapomněli byla souhra mnoha náhod, nicméně vracet se nám nechtělo. Naštěstí jsme věděli, že Ucho vyráží chvíli po nás a tak po par telefonech se vše vyřešilo. My jsme stejně plánovali oběd u Vlachu. V Čisté jsme koupili Raport a šli na oběd. V hospodě právě probíhal turnaj v šachu a bylo tam značně přelidněno. Nicméně tři místečka se pro nás našla a tak jsme se přecijen najedli. Bohužel hospoda byla velice zakouřená a tak jsem se rozhodli, místo čekaní v hospodě vyrazit do Chmelišné, podívat se na hrob, abychom nějak zabili čas. Ve dvě jsme ovšem byli už před chalupou. Peciš skočil k Chytrýmu pro klíče od branky abychom mohli aspoň zaparkovat na dvorku. Pak jsem hoďku počkali až se přihnal Ušák na svém dvoukolém motoru.
Hned jak jsme vnikly do chalupy, začali jsme topit okny. Převléknout a ke strojům, ať ještě stihneme něco podělat. Začali jsme pivem, ale pak už jsem se vrhnul na pařez co zůstal po Janče. Kluci zatím začali přesouvat kameny z přední zahrady na zahradu zadní. Peca skládal, Ucho s Pokym vozili. Když jsem dodělal pařez, šel jsem rovnat bouli sutě která byla na přední zahradě abychom to tam měli už konečně trošku uklizené. Nakonec se nám podařilo odvozit kameni a zarovnat terén do přijatelných tvarů. Díra se obstojně zaplnila, ale ještě je tam dost místa na hlínu ze sklepa. Adriana čeká pěkná rychta  Skončili jsme těsně před setměním a kluci už pěkně prskali. Hned jak jsme odhodili nářadí, šli jsme připravovat párky. Hned jak jsem dali hřát první várku, dorazil Ráďa. Dal si také páreček a pak už jsme jen seděli odpočívali, drtili pivka z Chýně a slivovici od Radka.
Kolem půlnoci jsme se Já, Peca a Ucho vypařili spát. Radek s Pokym prozměnu vypařili zbytek slivky. Ráno jsme vstali kolem desáté, překvapením ovšem bylo, že Ucho už byl pryč. Holt domácí povinnosti.
My jsme se tak pomalu probudili a usoudili, že ač je krásně pracovat nebudeme, ale radši vyrazíme nějakou pěknou cestou k domovu. Odjezdový dril už máme zažitý a tak jsme vyráželi ještě před dvanáctou. Akce byla jasná, dát si někde dobrý oběd.Cílem se stal Hotel na Křivoklátě, kam jsme po pul hodince dorazili. Peca měl nějakou závodní náladu a tak doslova projížděl zatáčky smykem. I Radek konstatoval, že měl co dělat aby stačil. V hospodě bylo docela plno. Takže jsme šli k nekuřákům. Všichni přítomní si pochvalovali, že alespoň nebudeme smrdět. No snad se už brzy dočkáme a bude to normální v každé hospodě. Pak už jsme jen dojeli v tandemu do Prahy, zastavili se podívat se na Ušáky a pak se rozešli do svých domovů. Tak proběhla přepadovka Kůzové.
Jirka